22. 4. 2019

Velikonoční pondělí a jeho tradice

Dneska, když jsme s Peťou byli na mrsce u babičky a dědy, (dědeček mlátil mě a Peťa babičku), nás babička celá rozesmátá poučila, jak by se to mělo správně dělat. Žena se má prý k muži otočit čelem, ten ji mrská v obejmutí a ona by mu měla pomáhat kopulentními pohyby! :D No, ve skutečnosti ale zase tak daleko od pravdy není… 


Věděli jste, že Velikonoční pondělí je s trochou nadsázky vlastně zhýralý až nemravný svátek? No, nezní to nádherně?

Podle křesťanů
O tom, že Velikonoce, související s ukřižováním a zmrtvýchvstání Ježíše Krista, jsou nejdůležitějším křesťanským svátkem, není pochyb. Pondělí však do křesťanství zapadá jen okrajově. Teologizováno bylo až v průběhu dějin a věřící jím oslavují mimo jiné nový začátek. Tradice a zvyky dnešního dne mají však jednoznačný původ v pohanství a většina z nich má sexuální podtext.

Dříve sex nebyl tabu
Naši předkové na sexu neviděli nic tabuizovaného. Nejen, že to bylo místo dnešní televize a internetu příjemné a radostné zpříjemnění volných chvil, ale důvod byl i ryze praktický. Tehdejší smysl pro zachování rodu a k plození dětí byl mnohem silnější. Většina zvyků Velikonočního pondělí tak symbolizuje právě plodnost a činy s tím spojené.

Tím, že Velikonoce připadají na začátek jara, přináší sebou radost z přicházejících teplých a barevných dnů po ponuré zimě. Příroda se probouzí. Vše je v rozpuku, zvířatům se rodí mláďata a i lidé cítí potřebu oslavovat a tvořit nový život.

Barevné pentle
Ženy uklízí, zkrášlují domov i sebe, aby se předvedly v tom nejlepším světle. Podvědomě si přejí, aby se líbily, aby si je muž vybral… Odtud barevné pentle či pruhy látek, které si pro odlišeni vázaly do vlasů a kterýmiž pak rozverně obdarovávaly příchozí chlapce. 

Beránek, zajíc a kraslice
Přichystané měly další dárečky. Slané i sladké dobroty. Dříve se jehňata zabíjela jako obětiny, dnes se pečou velikonoční beránci. Zajíci a králíčci jsou čokoládoví a jejich význam spočívá v symbolice plození. Označení „jsou jako králíci" je trefné. Dále nemohlo chybět něco ostřejšího na pití pro odbourání zábran a hlavně vejce značící onen nový život i začátky. Specifický význam měly červeně barevné kraslice, jež si zasloužili jen vyvolení. Symbolizovaly totiž lásku, ale i ztrátu panenství. Obdarováním takového vejce předala dívka svému milému jasné poselství.

Dnes se zdobení vajec povzneslo téměř na umění. Technik je spousta! Letos jsem hnědá vejce uvařila ve vodě s kurkumou, díky čemuž získaly přírodní žlutý nádech. Pak jsem je zdobila decoupage ubrouskovou technikou, polepovala je bavlnkou a papírem. 

Za výprask odměna
Obdobnou symboliku má i pomlázka. Vůbec nebyla za trest, jak se dnes mylně vtipkuje. Dívka pokorně čekala, až jí chlapec způsobí malou bolest stejně tak, jako tomu je při prvním pohlavním styku. Prvotní nepříjemnost je vyvážena očekáváním a narozením dítěte. Šlehání proutkem po zadečku tak ženám mělo zajistit naději k oplodnění. Ty jsou za to vděčné; nezůstanou samy, neuschnou a mužům za to děkují již zmiňovanými přichystanými dárky.

Pomlázka
Už jen označení „vymrskat“ skrývá dvojí význam, stejně tak „šupat" a „vyšupat", jak se používá v jiných regionech. Samotnou pomlázku si chlapci vyráběli sami z čerstvých vrbových či lískových prutů. Čím delší, mohutnější a opentlenější byla, tím se její majitel mohl cítit hrději. Po Velikonočním pondělí se proutky zpravidla znovu zasadily do země a doufalo se, že se ujmou a rozpučí stejně jako vymrskané ženy. 


Přijde mi úžasné, jak praktické a zároveň promyšlené tyto zvyky byly. Byla by škoda, kdybychom na jejich hlubší podstatu v dnešním moderním světě pozapomněly. 

Proto všem přeji krásné a nemravné Velikonoce a hlavně po vzoru našich pohanských předků: milujte se a množte se ;)