Při každé nemoci poctivě
navštěvuji lékaře. Vždyť zdraví máme jen jedno a není radno ho podceňovat. Natož v zimním období, že? V poslední
době jsem však měla pocit, že mi doktor sice pomohl, ale jen dočasně. Příznaky
byly potlačeny, ale původ se neřešil. Ohnisko v mém těle se přesunulo
jinam a já dostala zánět jinde. A tak se stalo, že mi bylo naordinováno čtvero různých
antibiotik během čtvrt roku. Co myslíte, že to s mým tělem mohlo asi
udělat? Výsledek: zdravá jsem se necítila ani trochu, špatně jsem spala, přes den
spíše přežívala a svou práci odváděla jen na půl. Bez energie nejsou nápady,
ani síla cokoliv realizovat. V podstatě mi nezbylo nic jiného, než se vážně
zamyslet nad svým životem a vydat se jinou cestou.
Nemoc není nepřítel
Začala bych asi tím, že každá nemoc,
kterou na sobě pociťujeme, se nám svým způsobem snaží pomoc. Teď si asi
myslíte, že jsem se už dočista zbláznila. Už jen samotný název však může
napovědět: nemoc ve smyslu NE MOCI něco dělat. Postižené místo, zánět ve vašem
těle, vás upozorňuje na skutečnost, že ve svém životě děláte něco špatně a měli
byste s tím přestat. Pokud si tohle uvědomíte, máte téměř vyhráno.
Většinou se opravdu stačí zastavit a zamyslet se nad tím, jak se nemoc projevuje,
co nás trápí a co by toho mohlo být příčinou – ne venkovní, jako počasí, ale
vnitřní. Většinou je to nějaký zavedený zvyk, vzorec chování, který si ani
neuvědomujeme.
Např. žaludeční potíže bývají
mnohdy důsledkem toho, že dotyčný ve svém životě s něčím nesouhlasí, přesto
je nucen to dělat. Nesouhlasí s názory, které musí poslouchat, nesouhlasí
s chováním blízkých lidí, na něž podle vlastního přesvědčení nemá žádný
vliv. Jednoduše nedokáže sežvýkat a strávit určité životní situace, tak jak by
mohl strávit obyčejné jídlo?
Např. časté bolesti krku
napovídají tomu, že vaším krkem buď prochází mnoho negativní energie, ať už
nadávek, sprostých slov, či pomluv nebo naopak v krku potlačujete něco, co
potřebuje ven, ve smyslu vlastních názorů, které se bojíte říct, pocitů, které
se zdráháte ventilovat.
Velmi šikovná kniha, která mi pomáhá
se v příznacích orientovat, se jmenuje: Uzdrav své tělo od Louise L. Hay
Životní prozření
Uvědomění si vede většinou
k dalšímu prozření. Já osobně už k několika poznání dospěla a moc se
mi ulevilo.
AD. 1 - Neměli byste dělat nic, co vás nebaví a do čeho se musíte nutit. Nebaví
vás to v práci? Najděte si jinou, příležitostí je kolem dost. Nebaví vás vstávat brzy ráno? Chcete být pánem vlastního života? Začněte podnikat a určete si
vlastní pravidla. Nebaví vás hubnout a stejně to nejde? Přijměte se takoví,
jací jste. Když se sami uvidíte krásnými, bude vás tak vnímat i okolí. Dělejte
jen věci, které vás naplňují.
Ad. 2 – Nemusíte poslouchat názory, se kterými nesouhlasíte. Stačí vypnout
a nevnímat. Případně se naučte říkat slovíčko NE. Je velmi mocné. NE něčemu,
kam se vás ve svůj prospěch snaží vtlačit lidé okolo. NE výmluvám, když někomu
nabídnete srdce na dlani, on jím opovrhne a snaží se to ospravedlnit spoustou
zbytečných slov. NE všemu, z čeho nemáte vnitřně dobrý pocit.
Ad. 3 – Připusťte si, že ne každý člověk o vaši pomoc skutečně stojí. Vy se
snažíte, ale nikdo to neocení? Radíte, ale nikdo neposlouchá? Tak s tím
přece už přestaňte. A nedá se nic dělat, že se jedná o dceru, tatínka, babičku,
nejlepšího přítele. Když budou chtít, tak si o vaši pomoc/radu řeknou, tím si
buďte jistí. A vy tu pro ně budete a vaše snaha bude chtěná a oceněná. Neplýtvejte
energii někde, kde je to zbytečné a akorát vás to vysiluje.
Ad. 4 - Také si dejte pozor na tzv. upíry. Jsou to lidé, kteří z vás
vysávají energii. Poznáte je podle toho, že si pořád na něco stěžují, ale změnu
odmítají. Oni si ve svém trápení vlastně libují a těší je pozornost okolí. Jsou
negativní, vše haní, jsou pesimističtí a vy potřebujete hodně duševní síly
k tomu, abyste v jejich společnosti neupadli do splínu. Od takových
je lepší držet se dál.
Ad. 5 – Nebojte se říct vlastní názor, ať už je jakýkoliv. Každý jsme
plnohodnotná osoba, která má právo být slyšena, vnímána a akceptována. I špatný
názor je názor. Pamatujte, že nikdo není neomylný. To, že je někdo ve vyšším
postavení, neznamená, že má vždy
pravdu. To, že je někdo upovídanější, neznamená,
že musí vždy dostat slovo. To, že je někdo fyzicky silnější a má potřebu vás
zastrašovat, neznamená, že musíte
navždy mlčet. Uspořádejte si v hlavě myšlenky, nadechněte se a řekněte, co
si myslíte.
Jste to VY, kdo určuje kroky
vašeho dalšího života, kdo si vybírá společnost, ve které chce trávit svůj čas,
jste to VY, kdo si může určit životní priority. Važte si sami sebe, svých
názorů, i toho, jak vypadáte. Teprve tehdy si vás mohou začít vážit i ostatní.
Všudypřítomný stres
Stres je příčina většiny našich
problémů - všeobecně známá věc, kterou si málo kdo skutečně uvědomuje. Víme to,
ale co s tím naděláme? Přes den se dál honíme, abychom vše stihli podle
plánu, a v noci špatně spíme, protože přemýšlíme nad tím, co jsme
nestihli. Kdo to nezažil?
Mně osobně na tohle pomáhá jedna
věc: v momentě, kdy už je toho tak nějak moc, kdy se na mě sesype příliš
práce, úkolů, povinností, jednoduše vypnu a se vším přestanu. Opravdu! Poruším
všechny schůzky. Přestanou mě zajímat všechny termíny, do kterých SE TO PROSTĚ
MUSÍ stihnout a danou práci odevzdat. Vypnu zvuk na mobilu, zůstanu
v posteli nebo se zabalím do deky na pohovce a celý den úplně PROMRHÁM. Brouzdám
televizními kanály, piji čaj, čtu si knížku, mlsám nezdravé věci a zase naberu
sílu a energii další den vstát a pokračovat tam, kde jsem přestala. Tentokrát
však s novým elánem. Přísahám, že když to jednou uděláte, že když zavoláte
do práce, že nedojdete, že se omluvíte lidem, co jste s nimi měli něco
domluveno, že neodevzdáte něco v termínu, že se nic nestane. Všechno, co
jste odložili, budete moci dodělat jindy a možná i kvalitněji. Pokud to
nebudete praktikovat každý týden, ale opravdu jen jednou za čas, ojediněle - z práce
vás nevyhodí, lidé, kteří proto nebudou mít pochopení, za to nestáli a termíny
jsou jenom čísla. Svět se točí i bez vás! Nevěříte? Jen to zkuste…
Tohle je však jen můj způsob relaxace.
Pokud se s ním neztotožňujete, najděte si svůj. Je pravda, že takhle vypnout nedokáže každý. Spousta
z vás má příliš silný smysl pro odpovědnost, nutkání za každou cenu
splnit, co se slíbilo a potřebu, cítit se důležití. Ale někdy je to nezbytné a může
vás to zachránit…
Mějte rádi sebe i své tělo a
věnujte si dostačující péči psychickou i fyzickou. Časem poznáte, že to byla vaše nejcennější investice.
