28. 11. 2016

Život mezi Romy aneb vzpomínky z Romfestivalu

Mnoho lidí to neví, ale část dětství jsem vyrůstala v Husovicích. Pro ty neznalé vysvětlím: v cikánské čtvrti. Babička s dědečkem ředitelovali na romské základní škole. Když se tam uvolnilo pracovní místo školníka/školnice, jehož hlavním benefitem byl byt, moji rodiče to považovali za dobrou příležitost 'nějak začít'. A proč taky ne? Bydlení 'zadarmo', k tomu zaměstnání, do kterého nemusíte dojíždět, vlastně i to okolí bylo krásné. Kousek od nás tekla řeka, kam jsme chodívali na procházky. Žili jsme tam v době mých třech až šesti let. Pravda, vzpomínky jsou trochu rozmazané. Jako bych se dívala na hodně starý, černobílý, už trochu zrnitý film. Přesto jsou, z mého dětského pohledu, hezké. To, že jsme na verandě nemohli nechat ani starou od barvy špinavou židli, aniž by do rána nezmizela, je věc druhá. Mně se však vybavují obrázky nádherných snědých dívek s dlouhými černými vlasy, jež se předháněly o to, která z nich mě bude hlídat. Učily mne zpívat, tančit lambádu a četly z mé maličké dlaně budoucnost. A já se cítila šťastná.

Fotografie Františka Sysla

Moje mladší sestřička se právě narodila, takže jsem na hraní ještě žádného stálého parťáka neměla. Za společnost, kterou mi dělali tamní obyvatelé - a věřte nebo ne: vůbec mě nezajímalo, jakou barvu pleti mají - jsem byla vděčná. Natolik mě ty čarokrásné a divoké holky inspirovaly, toliko se mi jejich rytmus dostal do krve, že jsem v té době navštěvovala balet a na základku se hlásila na hudební školu, kam mě dokonce přijali. Škoda, že jsme se pak odstěhovali.

Hudba, zpěv, tanec, radost a živelnost - to jsou slova, kterými bych tuto část mého dětství charakterizovala. A přesně tyto pocity se mi znovu vybavily při návštěvě vzpomínkového večera pořádaného na počest 1. ročníku romského festivalu z roku 1990. Sál na Musilce, kde akce minulý týden proběhla, byl narvaný k prasknutí. Většina účastníků byli pochopitelně Romové. Přesto jsem se tam necítila nevítaně. Naopak. Romové jsou hrdí na svou historii, své tradice a chovají se přátelsky ke všem, kteří o ně projevují zájem.

Nejprve se pustil krátký dokumentární film Romfest ´90 od známého režiséra Viliema Poltikoviče, jenž byl promítání přítomen. Dokument mapoval historicky první Romfestival, který proběhl v brněnském Mariánském údolí a na němž vystoupilo přes sedmdesát hudebních kapel. Přítomen, se svým protirasistickým projevem, byl i tehdejší prezident Václav Havel. Jediný český prezident, který se veřejně zúčastnil romského festivalu, a jenž Romy podporoval. Stal se tak jejich ikonou. 

Dále se prezentovaly fotografie Františka Sysla, jednoho z kolektivních autorů knihy Romové: tradice a současnost. Pouštěl se vzkaz veřejně známé osobnosti, romistky, Evy Davidové, která jej, pro svou nepřítomnost, nahrála alespoň prostřednictvím kamery. Slovo dostali i další pamětníci. Sálem koloval mikrofon, a kdo z přítomných měl odvahu, mohl zavzpomínat a říci pár vět. 

V hlavě mi utkvěl zvučný hlas Margity Lázokové, jež v závěru večera dostala Cenu Muzea romské kultury roku 2016 za její dlouholetou spolupráci a aktivity na poli romské emancipace: "My tu šanci máme. Měli jsme a máme. Jen je třeba chtít... Je potřeba se obrátit na prioritu gadže a skrz něj ukazovat světu, co romská kultura je. Romský jazyk, tradice, aby naše děti nezapomněly. My, Romové, máme na to, abychom mohli prezentovat, organizovat a žít!" (Pozn.: romské označení 'gadžo' značí neromy.)

Celý večer pochopitelně provázel hudební doprovod, mimo jiné v zastoupení cimbálové kapely Milana Horvatha a půvabné Valerie Buchačové. To, že největší potenciál Romů je právě muzika, víme všichni. Jsou na to patřičně hrdí. V sále tedy nemohla chybět celá rodina Bagárových ani Horvathových. Všichni přítomní se překřikovali, hlasitě projevovali radost a celý večer se nesl v duchu bouřlivého veselí, tolik typického pro romský život. Bylo tak příjemné, odpoutat se aspoň na chvíli od okolních předsudků a nechat se strhnout upřímným nadšením.

Přiznejme si, že to nám, gadžům, někdy chybí... ;)


Žádné komentáře :

Okomentovat