Návštěva Prahy a místa, která musíte vidět

If the Czech Republic is the heart of Europe, then Prague is the heart of the Czech Republic. This city pulsates day and night. It is full of life, foreigners, history, monuments, music, romance, artists, good food. You should try it. It is awesome!

Řítili jsme se po dálnicí D1 směr letiště Václava Havla. Značky neznačky, za chvíli nám to letí. Buď to stihneme, nebo si o Zanzibaru necháme jen zdát. Uf - stihli jsme to a prožili nejkrásnější týdny našeho života. Byť za cenu následné pokutky za překročení rychlosti na pražském obchvatu. 

Střih. Jak to, že se ty peníze neodeslaly, vždyť jsem je posílala!? 

"Neboť je termín po splatnosti, váš případ je již v přestupkovém řízení, které budete muset zaplatit. Počítejte s částkou od dvou tisíc výš. Je tu jediná šance: dojeďte osobně a uvidíme, co s tím půjde dělat."

Jak jde na všem najít to pozitivní

A tak jsme si hned následující den udělali výlet do hlavního města. V sedm ráno jsme vyjeli z Brna a už po deváté parkovali v jedné z uliček pod Vyšehradem. Pokutu jsme uhradili bez navýšení (pražský úředník byl překvapivě chápavý a milý) a my měli radost, že jsme ušetřili minimálně dva litry za přestupkové řízení. Paráda! Místo, abychom se tímto problémkem trápili, obrátili jsme ho ve svůj prospěch a právě "zachráněné" peníze se rozhodli utratit za něco příjemného. Za nás!

Welcome to Prague!

Naše první zastávka se nacházela jen pár kroků od pražského magistrátu - ranní káva v pětihvězdičkovém hotelu Corinthia. Asi před deseti lety jsem tu byla ubytovaná a od té doby si přeji zažít to znovu. Řeknu Vám, že ten výhled z pokoje ve dvaadvacátém patře je něco neuvěřitelného!

Luxusní hotel Corinthia

Za tu dobu hotel na svém lesku neztratil. Naopak. Pro svou téměř stoprocentní obsazenost cizinci mluví personál pouze anglicky a vše je na takové úrovni, na níž jsou ve světě zvyklí. Nechali jsme si zavolat managerku, která byla tak hodná, že nám zajistila nejen soukromou prohlídku, ale nabídla i slevu na ubytování. Executive pokoj - nacházející se v jednom z nejvyšších pater s možností využití soukromého business salónku, kde je v ceně v průběhu celého dne k dispozici káva, nealko i lehké občerstvení a s neomezeným free vstupem do wellness části zahrnující posilovnu, sauny a nádherný bazén přímo na střeše hotelu - si pochopitelně nenecháme ujít ;)

Cafe Louvre na Národní třídě

Přišel čas oběda, my se metrem přemístili na Národní třídu a odtud do jednoho z nejznámějších pražských podniků Cafe Louvre. Historická kavárna s moderním interiérem a historií sahající až do roku 1902. Oblíbené místo slavných osobností jako byl Karel Čapek, Franz Kafka, dokonce tu sedával i Tomáš Garrigue Masaryk. Je to podnik, kde si ráno v klidu přečtete noviny a ke kávě dostanete domácí zákusek, dopoledne si vyberete z několika chutných a neotřelých obědových menu a na večer si zde s partou zahrajete biliard.

Na to, že se nachází v centru, jsou ceny srovnatelné s těmi brněnskými. Není se tedy čemu divit, že v době meníček je tu plno a na stoly se čekají fronty. My měli to štěstí, že nám už drželi místo naši přátelé. Objednala jsme si celerovou polévku a kuřecí steak zalitý smetanovou omáčkou s bramborovým pyré. Výborné!

Café Slavia

Venku se mezitím vyjasnilo a my se vydali na procházku po vltavském nábřeží.

Po cestě jsme navštívili místo, kde se setkávají umělci - malinkou Mlýnskou kavárnu na Kampě, na Karlově mostě si zatančili s pouličními hudebníky a nakonec jsme zakotvili v tradiční kavárně Slavia. Stojí přímo v srdci Prahy a z oken můžete vidět Národní divadlo, Vltavu i Pražský hrad.

Je proslulá výtečnými palačinkami, které jsme si ke kávě objednali i my. Pohodovou atmosféru dokreslovaly živé tóny klavíru a já se bavila tak dobře, že jsem si ani nevšimla známé tváře sedící vedle nás. Na tiskovou mluvčí ministra pro lidská práva, Jarmilu Balážovou, mne upozornila kamarádka až později. Údajně tu nachází inspiraci více zajímavých osobností. Kdo ví, koho potkáme příště?

Jazzrepublic bar a Antonínovo pekařství

Krásný den jsme uzavřeli ještě hezčím večerem v jazzovém klubu Jazzrepublic. U malých stolečků v potemnělé sklepní místnosti jsme poslouchali trumpetistu, klávesistu, basistu i bubeníka a bylo nám fajn.

Ráno mě uvítal pohled ze střešního okna přímo na žižkovskou věž.

Přespali jsme v podkrovním bytečku našich přátel a ke snídani si od nich nechali doporučit čerstvý chléb z místní pekárny U Antonína. Musela jsem čekat hodně dlouho, abych vchod pekárny vyfotila bez lidí. Mnohdy se tu táhne fronta po celé ulici a dveře se netrhnou.

Tajemstvím úspěchu nejsou jen originální receptury voňavých chlebů s křupavou kůrčičkou, ale i nabídka snídaní s možností posezení přímo uvnitř. Neodolali jsme a i my si k ranní kávě koupili krajíce s vaječnou pomazánkou a povidlové buchty.

Jako třešničku na dortu jsme ještě navštívili vinohradské pouliční trhy. Ochutnali sladké domácí marmelády 's příběhem', pikantní aromatické sýry a další dobroty. A pochopitelně si koupili chutný suvenýr.

Pak už jsme jen přejeli metrem zpět k Vyšehradu, kde jsme nechali zaparkované auto a příjemně unavení se vydali domů. Tentokrát pomalu. Neradi bychom, aby nás po návratu čekala další pokuta za rychlost. I když krásný čas strávený v Praze nám ji vynahradil :)