Řítili jsme se po dálnicí D1 směr letiště Václava Havla. Značky
neznačky, za chvíli nám to letí. Buď to stihneme, nebo si o Zanzibaru necháme jen zdát. Uf -
stihli jsme to a prožili nejkrásnější týdny našeho života. Byť za cenu následné pokutky za překročení rychlosti na
pražském obchvatu.
Střih. Jak to, že se ty peníze neodeslaly, vždyť jsem je posílala!?
"Neboť je termín po splatnosti, váš případ je již v přestupkovém řízení, které budete muset
zaplatit. Počítejte s částkou od dvou tisíc výš. Je tu jediná šance: dojeďte
osobně a uvidíme, co s tím půjde dělat."
Jak jde na všem najít to
pozitivní
A tak jsme si hned následující den udělali výlet do hlavního města. V
sedm ráno jsme vyjeli z Brna a už po deváté parkovali v jedné z uliček pod
Vyšehradem. Pokutu jsme uhradili bez navýšení (pražský úředník byl překvapivě
chápavý a milý) a my měli radost, že jsme ušetřili minimálně dva litry za
přestupkové řízení. Paráda! Místo, abychom se tímto problémkem trápili,
obrátili jsme ho ve svůj prospěch a právě "zachráněné" peníze se
rozhodli utratit za něco příjemného. Za nás!
Welcome to Prague!
Naše první zastávka se nacházela jen pár kroků od pražského magistrátu - ranní
káva v pětihvězdičkovém hotelu
Corinthia. Asi před deseti lety jsem tu byla ubytovaná a od té
doby si přeji zažít to znovu. Řeknu Vám, že ten výhled z pokoje ve dvaadvacátém
patře je něco neuvěřitelného!
Luxusní hotel Corinthia
Za tu dobu hotel na svém lesku neztratil. Naopak. Pro svou téměř
stoprocentní obsazenost cizinci mluví personál pouze anglicky a vše je na
takové úrovni, na níž jsou ve světě zvyklí. Nechali jsme si zavolat managerku,
která byla tak hodná, že nám zajistila nejen soukromou prohlídku, ale nabídla i
slevu na ubytování. Executive pokoj - nacházející se v jednom z
nejvyšších pater s možností využití soukromého business salónku, kde je v ceně
v průběhu celého dne k dispozici káva, nealko i lehké občerstvení a s neomezeným
free vstupem do wellness části zahrnující posilovnu, sauny a nádherný bazén
přímo na střeše hotelu - si pochopitelně nenecháme ujít ;)
Cafe Louvre na Národní třídě
Přišel čas oběda, my se metrem přemístili na Národní třídu a odtud do
jednoho z nejznámějších pražských podniků Cafe
Louvre. Historická kavárna s moderním interiérem a historií
sahající až do roku 1902. Oblíbené místo slavných osobností jako byl Karel
Čapek, Franz Kafka, dokonce tu sedával i Tomáš Garrigue Masaryk. Je to podnik, kde
si ráno v klidu přečtete noviny a ke kávě dostanete domácí zákusek, dopoledne
si vyberete z několika chutných a neotřelých obědových menu a na večer si zde s
partou zahrajete biliard.
Na to, že se nachází v centru, jsou ceny srovnatelné s těmi brněnskými. Není se tedy čemu divit, že v době meníček je tu plno a na stoly se čekají fronty. My měli to štěstí, že nám už drželi místo naši přátelé. Objednala jsme si celerovou polévku a kuřecí steak zalitý smetanovou omáčkou s bramborovým pyré. Výborné!
Na to, že se nachází v centru, jsou ceny srovnatelné s těmi brněnskými. Není se tedy čemu divit, že v době meníček je tu plno a na stoly se čekají fronty. My měli to štěstí, že nám už drželi místo naši přátelé. Objednala jsme si celerovou polévku a kuřecí steak zalitý smetanovou omáčkou s bramborovým pyré. Výborné!
Café Slavia
Venku se mezitím vyjasnilo a my se vydali na procházku po vltavském
nábřeží.
Po cestě jsme navštívili místo, kde se setkávají umělci - malinkou Mlýnskou kavárnu na Kampě, na Karlově mostě si zatančili s pouličními hudebníky a nakonec jsme zakotvili v tradiční kavárně Slavia. Stojí přímo v srdci Prahy a z oken můžete vidět Národní divadlo, Vltavu i Pražský hrad.
Je proslulá výtečnými palačinkami, které jsme si ke kávě objednali i my. Pohodovou atmosféru dokreslovaly živé tóny klavíru a já se bavila tak dobře, že jsem si ani nevšimla známé tváře sedící vedle nás. Na tiskovou mluvčí ministra pro lidská práva, Jarmilu Balážovou, mne upozornila kamarádka až později. Údajně tu nachází inspiraci více zajímavých osobností. Kdo ví, koho potkáme příště?
Po cestě jsme navštívili místo, kde se setkávají umělci - malinkou Mlýnskou kavárnu na Kampě, na Karlově mostě si zatančili s pouličními hudebníky a nakonec jsme zakotvili v tradiční kavárně Slavia. Stojí přímo v srdci Prahy a z oken můžete vidět Národní divadlo, Vltavu i Pražský hrad.
Je proslulá výtečnými palačinkami, které jsme si ke kávě objednali i my. Pohodovou atmosféru dokreslovaly živé tóny klavíru a já se bavila tak dobře, že jsem si ani nevšimla známé tváře sedící vedle nás. Na tiskovou mluvčí ministra pro lidská práva, Jarmilu Balážovou, mne upozornila kamarádka až později. Údajně tu nachází inspiraci více zajímavých osobností. Kdo ví, koho potkáme příště?
Jazzrepublic bar a Antonínovo
pekařství
Krásný den jsme uzavřeli ještě hezčím večerem v jazzovém klubu Jazzrepublic. U malých stolečků v
potemnělé sklepní místnosti jsme poslouchali trumpetistu, klávesistu, basistu i
bubeníka a bylo nám fajn.
Ráno mě uvítal pohled ze střešního okna přímo na žižkovskou věž.
Přespali jsme v podkrovním bytečku našich přátel a ke snídani si od nich nechali doporučit čerstvý chléb z místní pekárny U Antonína. Musela jsem čekat hodně dlouho, abych vchod pekárny vyfotila bez lidí. Mnohdy se tu táhne fronta po celé ulici a dveře se netrhnou.
Tajemstvím úspěchu nejsou jen originální receptury voňavých chlebů s křupavou kůrčičkou, ale i nabídka snídaní s možností posezení přímo uvnitř. Neodolali jsme a i my si k ranní kávě koupili krajíce s vaječnou pomazánkou a povidlové buchty.
Přespali jsme v podkrovním bytečku našich přátel a ke snídani si od nich nechali doporučit čerstvý chléb z místní pekárny U Antonína. Musela jsem čekat hodně dlouho, abych vchod pekárny vyfotila bez lidí. Mnohdy se tu táhne fronta po celé ulici a dveře se netrhnou.
Tajemstvím úspěchu nejsou jen originální receptury voňavých chlebů s křupavou kůrčičkou, ale i nabídka snídaní s možností posezení přímo uvnitř. Neodolali jsme a i my si k ranní kávě koupili krajíce s vaječnou pomazánkou a povidlové buchty.
Jako třešničku na dortu jsme ještě navštívili vinohradské pouliční
trhy. Ochutnali sladké domácí marmelády 's příběhem', pikantní aromatické sýry
a další dobroty. A pochopitelně si koupili chutný suvenýr.
Pak už jsme jen přejeli metrem zpět k Vyšehradu, kde jsme nechali zaparkované auto a příjemně unavení se vydali domů. Tentokrát pomalu. Neradi bychom,
aby nás po návratu čekala další pokuta za rychlost. I když krásný čas strávený v Praze nám ji vynahradil :)
