21. 3. 2016

Počátky a Letohrádek sv.Vojtěch

V sobotu jsme dostali pozvání na večeři do krásného prvorepublikového hotýlku Letohrádek sv.Vojtěch v Počátcích u Pelhřimova a tak jsme si udělali výlet.

                  

Autem je to z Brna hodina a půl po dálnici směrem na Jihlavu a sjezdem na Humpolec po staré silnici na Pelhřimov. Na začátku vesnice Počátky se dáte vlevo a dojedete k monumentální prvorepublikové vile z roku 1912. Zvenku vás uvítá hrdý páv se svými pávicemi a ve vnitř ctihodné služebnictvo.

Setkání s nesmrtelnými herci

Z příjímacího pokoje s hořícím krbem, kde pánové (i některé dámy) pokuřují své cigarety a doutníky, vejdete do ústřední haly s recepcí. Vpravo je vchod do starobylé kuchyně s jídelnou a vlevo do společenské místnosti s výstavou obrazů místních malířů. V podvečer i večer se tu navíc pravidelně pořádá promítání filmů pro pamětníky s hereckými velikány, podle kterých se jmenují hotelové pokoje. Pochopitelně nemůže chybět můj oblíbenec a kasanova té doby Oldřich Nový, sympaťáci Jan Werich a Vlasta Burian, krasavice Lída Baarová a další. Některé z komnat naleznete už ve druhém poschodí, kam se dostanete po masivním točitetém schodišti. Zbylé jsou ve vyšších patrech, i pod střechou.



Pokoj Hany Vítové

Měli jsme možnost nahlédnout do pokoje Hany Vítové a upřímně: ložnice se nám líbila více na fotce webové stránky hotelu, než ve skutečnosti. Zdi byly oprýskané a nábytek působil opravdu velmi, velmi, ale velmi starým dojmem. Při zjištění, že je pokoj nabízen za cenu několika tisíc za noc, jsme jen šokovaně polknuli. Vybavení mi připomnělo penzion U Koníčka v Prostějově s tím rozdílem, že tam stála noc pro dva jen třetinu toho, co stojí tady.




Staré dobré časy

Celý Letohrádek sv.Vojtěcha je se svým dobovým nábytkem a původní dřevěnou podlahou situován do začátku devatenáctého století. Na chodbě si můžete odpočinout na lenoškách a v kožených křesílkách, strávit příjemný čas při hře v šachy nebo si jen tak krátit chvíli prohlížením dalších obrazů, jimiž je vila zaplněna. Opravdu se zde přenesete do starých časů, kdy na vás dýchá historie a černobílé vzpomínky. Kde se vám klaní livrejovaní komorníci a služtičky v bílých zástěrkách stojí uctivě v pozoru. Kde mají děti možnost hrát si se starým proutěným kočárkem, jemuž chybí jedno kolečko či s dřevěným koníkem, kterého tahají na šňůrce za sebou. Ano, je to něco jiného, zajímavého a milého.


Zatuchlé skříně a strach nahánějící budova 

Za cenu hotelového pokoje či návštěvy restaurace se vlastně ocitáte v muzeu První republiky! Na druhé straně, ruku na srdce, kdo z vás je ochoten vyhodit několik tisíc za to, aby v takovém muzeu, kde vrže podlaha, skříně smrdí zatuchlinou, v kazovém zrcadle se ani nevidíte, strávil noc? Mimochodem ani prostředí není zcela ideální. Z jedné strany hotelu je sice výhled do udržované zahrady s rybníčkem, druhou hyzdí rozpadající se barabizna pravděpodobně nějaké bývalé továrny, která dnes působí více než depresivně. Já osobně si umím představit příjemněji utracené peníze. Naštěstí pro hotel si vila přesto našla své obdivovatele a na veřejných stránkách se pyšní vcelku vysokým hodnocením.

Na to, abychom si ji prohlédli, jsme v ní ale přespat nemuseli. Stačilo nám jedno odpoledne. Neříkám však, že nebylo strávené hezky. Bylo a dokonce moc.

Koupel v bublinkách

Nejprve jsme relaxovali ve čtyřiceti stupňové vířivce na venkovní terase, kde se okolní teplota pohybovala kolem dvou stupňů celsia. Nádhera! (Půl hodina stojí 500 Kč.)


Kavárna a krámek u Andělky


Šli jsme se projít do historické vesničky Počátky. Pochopitelně jsme si nenechali ujít místní raritu, starý hotel U Modré hvězdy, který je proslaven známým filmem Postřižiny a pokračovali návštěvou malinké, za to kouzelné kavárny a krámku u Andělky na náměstí. Tři stolečky, spousta sladkých dortíčků a koláčů, všechny možné kávy, včetně levandulové, rozlévaná sudová vína a velký výběr s láskou šitých andílků, ptáčků, srdíček a jiného ručně vyráběného zboží. To, že jsme dostali pití v upatlaných skleničkách, jsme majitelkám pro jejich ochotu, vstřícnost, usměvavé tváře, příznivé ceny a pohádkové prostředí rádi odpustili.



Čaj s vyšlehaným mlékem a medem
Staročeská večeře

Po návratu do Letohrádku sv.Vojtěcha jsme si prohlédli výstavu obrazů a pak zamířili do tamní restaurace.



Přesto, že při vstupu do areálu vás láká cedule s nabídkou minutek od 119 Kč, podle jídelního lístku zde hlavní chod pod 199 Kč nakoupíte. Ani výběr není moc velký, Zdeněk Pohlreich by měl radost. Nabízí všehovšudy deset ryze staročeských pokrmů, mezi nimiž jsou například řízky s bramborem, guláš s chlebem, kotleta na houbách nebo borůvkové knedlíky. Já si objednala pečenou kačenku s kroupama za 249 Kč. Až na to, že doslova plavala v tuku, byla měkoučká a velmi chutná.


Okouzlující Kristian

Po večeři jsme se s korbelíkem piva přemístili do společenské místnosti, kde se promítal nikdy nestárnoucí film Kristian alias Oldřich Nový v hlavní roli. Seděli jsme s přáteli, smáli se vtipným situacím ve filmu a užívali si onu atmosféru. To, že jsme se domů vrátili až kolem jedenácté v noci, nám vůbec nevadilo. Byl to moc hezký den.

Na závěr, dámy a pánové, chybí už jen tři osudová slova: "Zavřete oči, odcházím..."