Odkud vlastně „přišel“ velikonoční beránek?
Tradice Velikonoc sahá až do daleké minulosti. Pohané slavili příchod jara, křesťané ukřižování a následné z mrtvých vstání Ježíše Krista. Jedno však mají Velikonoce společné pro všechny – pojí se s nimi mnoho krásných tradic a rituálů.
Vše startuje Škaredá středa, začínají přísné postní dny. Na Zelený čtvrtek by se mělo jíst „zelené jídlo“. U nás se pravidelně podává špenát a snad v každé moravské hospodě Vám načepují lahodné zelené pivo. Ze čtvrtka na pátek byl Ježíš vyslýchán a v pátek odsouzen a ukřižován na kříži. Velký pátek je tedy dnem smutku. Nemělo by se pít mléko, jíst vejce, kuřáci by neměli kouřit. Bílá sobota je poslední postní den. Ježíšovo tělo bylo sejmuto z kříže a uloženo do hrobu. Následující neděli, na Boží hod velikonoční, vstal Ježíš z mrtvých. Je to slavnostní den, kdy se připravují velikonoční pokrmy jako je jehněčí a skopové, peče se beránek a mazanec, jí se chléb a vejce, pije víno! Na Velikonoční pondělí křesťané oslavují vítězství nad smrtí a pohané nejen příchod jara, ale i plodnost a zdraví. Česká tradice velí mužské populaci chodit na pomlázku. Pomocí mrsky vyhání z žen nemoci a ty se jim odměňují vlastnoručně zdobenými vajíčky, symbolem budoucího života.
Vše startuje Škaredá středa, začínají přísné postní dny. Na Zelený čtvrtek by se mělo jíst „zelené jídlo“. U nás se pravidelně podává špenát a snad v každé moravské hospodě Vám načepují lahodné zelené pivo. Ze čtvrtka na pátek byl Ježíš vyslýchán a v pátek odsouzen a ukřižován na kříži. Velký pátek je tedy dnem smutku. Nemělo by se pít mléko, jíst vejce, kuřáci by neměli kouřit. Bílá sobota je poslední postní den. Ježíšovo tělo bylo sejmuto z kříže a uloženo do hrobu. Následující neděli, na Boží hod velikonoční, vstal Ježíš z mrtvých. Je to slavnostní den, kdy se připravují velikonoční pokrmy jako je jehněčí a skopové, peče se beránek a mazanec, jí se chléb a vejce, pije víno! Na Velikonoční pondělí křesťané oslavují vítězství nad smrtí a pohané nejen příchod jara, ale i plodnost a zdraví. Česká tradice velí mužské populaci chodit na pomlázku. Pomocí mrsky vyhání z žen nemoci a ty se jim odměňují vlastnoručně zdobenými vajíčky, symbolem budoucího života.
Tradiční beránek
Ingredience:
· 200 g hladké mouky (běžně se používá polohrubá, ale díky hladké je těsto krásně nadýchané)
· 200 g cukru krystal
· Jeden vanilkový cukr
· 5 vajec
· Hrníček oleje
· Citron
· Čajová lžička prášku do pečiva
· Špetku soli
· Kousek marcipánu na místo očí a nosánku (lze nahradit rozinkami nebo mandlemi)
· Máslo na vymaštění formy
· Trochu hrubé mouky nebo krupice na vysypání formy
· Moučkový cukr na posypání hotového beránka
1. Troubu předehřejte na 200 ̊C. Formu na beránka o objemu cca půl litru vymažte změklým máslem a vysypte hrubou moukou nebo krupicí.
2. Do misky dejte 3 celá vejce a dva žlutky (bílky dejte bokem) a utřete je s krystalem i vanilkovým cukrem. Těsto tím získá sladší chuť. Po té pomocí šlehače cukr s vajíčky šlehejte min. 3 min do pěnové konzistence.
3. Přimíchejte mouku, hrníček oleje, lžičku citronové kúry a lžičku prášku do pečiva.
4. Do bílků kápněte citronovou šťávu, přidejte špetku soli a ušlehejte tuhý sníh, který opatrně vmíchejte do těsta.
5. Hotové těsto nalijte do formy, cca 2 cm pod okraj, neboť těsto nakyne.
6. Formu položte na plech a šup s tím do trouby. Pečte cca 30 – 45 min.
7. Pomocí špejle, kterou píchnete do beránka, můžete zkusit, zda je beránek hotový i uvnitř. Špejle by měla zůstat čistá.
8. Beránka nechte vychladnout. Po té ho položte na tácek, lehce posypte moučkovým cukrem, kousky marcipánu ztvárněte očička a nosánek, ovažte mašli kolem krku a beránek je hotový!
9. Krásné Velikonoce a dobrou chuť přeje Ivanka.
 |
| Beránek si leží na dekoračním ubrousku, obklopen zelenými lístky levandule. |
